Domácí zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Motto: Bez věcného a striktního dodržování práva nemůže fungovat právní a tudíž ani demokratický stát, pouze jen jeho parodie.
V kavárně PARNAS na Smetanovém nábřeží v Praze se dne 28.června od 15:00 hod. uskutečnil křest knihy ZNEUŽITÍ MOCI. Níže videozáznam celého křtu a otřesná ukázka ze stran 8-10. Kniha stojí 200,-Kč, vyšla v nákladu 3000 ks. Měli by si ji přečíst statisíce obyvatel České republiky, aby věděli v čem ve skutečnosti žijí. Z veřejnoprávních médií se to nedozví. Potom se budou také chovat, myslet – a především volit jinak!
* * *
Stalo se (laický souhrn) – ukázka str. 8-10.
21.2. 2013 ve čtvrtek došlo kolem 17. hod. k loupežnému přepadení s pokusem o vraždu v místním pánském a dětském kadeřnictví, které je mimo centrum na sídlišti v Hořicích. V 18.20 hod. téhož večera našel v uzamčeném kadeřnictví svou matku syn z 1. manželství - Ukrajinec pan Moroz, který nežije s matkou v její domácnosti, moc se s ní nestýká, matka ho dokonce kvůli jeho mnoha exekucím vyhodila z domu. Důvody, proč šel do kadeřnictví byly v jednotlivých výpovědích odlišné - tato vyšetřovací větev z neznámých důvodů byla od začátku neřešena.
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Ke gratulantům se připojili před týdnem LN (16.6.2017) a MFD v den „kulatin“ (24.6.2017) v sobotním vydání – viz obě přílohy. Nepřekvapí, když za výstižnou karikaturu v MFD 
bude opět následovat další z nesmyslných žalob… Gratulace za odvahu MFD, kterou ostatní média v tomto případě zrovna moc neoplývají, pokud vůbec…
Temná minulost Martina Michala zůstává pro hlavní média absolutně i nadále tabu, stejně jako jeho syn Antonín Michal, který je spolu se svým tchánem Eduardem Vítem obžalován, spolu s dalšími, z největšího daňového podvodu s pohonnými hmotami v ČR. Není divu, že webové stránky naší národní pěnice zrovna moc „70“ neoslavují… Na Karlštejn dorazili zástupci ministerstva kultury, kteří zpěvačce poděkovali za přínos české kultuře? Bylo by zajímavé porovnat v čem tento „přínos“ konkrétně spočíval a porovnat ho s přínosem české kultuře Marty Kubišové. Je pravdou, že její přínos naší kultuře nebyl posílen pravidelným vystupováním se souborem Alexandrovců, reprezentující armádu, která okupovala naší zemi. Hlas Marty Kubišové se odmlčel na mnoho let po této okupaci, zatímco národní pěnice pěla dál…
Ruská invaze 1968 - jak to bylo DOOPRAVDY?
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Aktualizováno 3.1.2021: II. díl 1945-1965 a III. díl 1966-1990 knihy. J.Š.
***
Vojenský spolek rehabilitovaných Armády České republiky uspořádal dne 23.6.2017 v budově patřící GŠ Armády ČR (Praha, Dejvice, Buzulucká 12), vzpomínku 
na bitvu u Zborova při jejím 100. výročí. Po ní následoval křest knihy plk. letectva Zbyňka Čertovského KATASTROFY československého vojenského letectva 1918-1990 – DÍL PRVNÍ 1918-1939.
Dostalo se mi cti být osobně účasten jejího křtu. Z 30 pozvaných hostů se omluvilo 7, neomluvili se 3. Za plk. gšt. vojenského historika Eduarda Stehlíka se dostavil z MO historik Pavel Žáček, který promluvil o Zborovu. Za GŠ AČR genmjr. Jiřího Vernera se dostavil brig. gen. Ing. Jaroslav Linhart. Mezi dalšími hosty byli mj. kardinál Dominik Duka, za zdravotně postižené Václav Krása, poslankyně Jana Černochová. Mezi omluvenými byla i primátorka hl. m. Prahy Adriana Krmášová. Níže můžete shlédnout videozáznam ke 100.výročí bitvy u Zborova a zvukový záznam ze křtu knihy, kdy jsem dostal možnost po jejím křtu sektem promluvit (od cca 19:45 min.). Věřím, že většina bude s mým sedmiminutovým vystoupením souhlasit (nestává se mi často, abych dostal takto neomezený prostor veřejně vystoupit). Z médií byla přítomna pouze ČTK. Veřejnoprávní ČT opět zřejmě „nestíhala“, kdy v hlavních Událostech dne mezi 28 zprávami až na konec informovala o „změnách u malých letadel“, tedy alespoň něco o letcích… Na Google se po zadání objeví pouze tento jeden odkaz … Druhý následuje za chvíli a bude asi dlouho druhý a poslední…
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Presentace knihy se konala dne 22.6.2017 v Praze, v jednom ze sálů Lucerny. Zarazilo mne, že mezi jmény Jiří Lederer, Svatopluk Karásek, Jiří Müller, Jiřina 
Šiklová, Otka Bednářová (matka předsedy Rady ČT Jana Bednáře, zúčastnil se), Petr Pospíchal, Libor Chloupek a Petr Cibulka jsem nenalezl jméno Pavla Wonky? V diskusi, kdy se zprvu nikdo nehlásil (cca 41:50 min. + 45:20 min.) jsem se panelistů zeptal proč? Autorka kniha Helena Klímová pouze odpověděla: „Děkuji Vám“. Miloš Rejchrt na výzvu moderátora Petra Broda reagoval zamítavým pohybem hlavy… To byly veškeré reakce z řad panelistů a veřejnosti…
Moderátor vyzval ještě k reakci Jiřího Gruntoráda ředitele LIBRI PROHIBITI. Ten odmítl reagovat a neřekl ani slovo. V jeho případě mělo jeho mlčení, jako spoluvězně Pavla Wonky v Minkovicích (Minkau) u Liberce, jinou, velmi vypovídající hodnotu. ZDE si můžete přečíst dopis Pavla Wonky měsíc před jeho smrtí (26.4.1988) Jiřímu Gruntorádovi ze dne 23.března 1998… Kdo se bojí Pavla Wonky i po 29 letech po jeho mučednické smrti…?! ZDE otřesnou stížnost Pavla Wonky Generální prokuratuře ČSSR ze dne 7.4.1988, tedy 19 dní před jeho smrtí…
Závěrečné slovo měl Miloš Rejchrt. Škoda, že jsem nevěděl, že je členem Etické komise MO společně s historiky Prokopem Tomkem a Petrem Blažkem, jinak bych se ho zeptal? Budou zřejmě rozhodovat o odvolání Jiřího Wonky, kdy 5 let váhání zda udělit Pavlovi Wonkovi ocenění příslušníka III.odboje in memoriam a spis, který má mít už cca 1000 stran napovídá, kolik vlivu mají ještě dnes ti, kterým kdysi Pavel Wonka nemilosrdně nastavoval zrcadlo a za což zaplatil svým životem…
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Pomník Josefa Koreše - Nezmiňuje se kým byl zastřelen, pouze "padl za osvobození" - výstřely českých četníků… Josef Koreš - Z 24 generálů ČSR, kteří zahynuli za války, padl jako jediný se zbraní v ruce…
… Náhodou jsem dnes narazila na článek Proc se komuniste museli zbavit vsech odbojaru. Ráda bych vás pozvala na přednášku o mém strejdovi, kterého jsem
bohužel nikdy nepoznala, jen z vyprávění. Park poručíka Josefa Koreše znáte určitě všichni, ale proč tam ten pomníček je asi méně. V Říčanech bylo téma smrti Pepíka s gen. Lužou tak trochu tabu. No, kdo by se po válce a v 50.letech šířil se zprávou, že velitele českého odboje, člena Rady tří gen. Vojtěcha B. Lužu s jeho pobočníkem, skoro na konci války v říjnu 1944, na podnět starosty Honzy, zastřelili horliví čeští četníci. Souhra náhod a zbytečných okolností kolem policejní stanice v Hřišti u Přibyslavi... Starosta Honza byl po válce odsouzen, ale trestu zproštěn. Smutný příběh, hlavně pro mou babičku a dědu Koreše. Měli jizvu na srdci celý život, která se již nikdy nezahojila. Tak jsem si řekla, že by to v těch Říčanech měl někdo připomenout a to nahlas, třeba i jako varování pro budoucí generace.
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Skvělá závěrečná řeč pana Miloslava Ryšánka (na videu níže ve žluté košili) "... Tento případ obsahuje veliké množství procesních vad a já vím, a jsem o tom přesvědčen, že se najde člověk, rozhodující o našich životech, který nebude fakta ignorovat. Až toto nastane, pak nemůže odejít od soudu s jiným verdiktem, než zproštěni obžaloby. Tímto bych chtěl apelovat na celý senát, že rozhodujete o životech, jejich zmaření a jak vám ukládá litera zákona, nejsou-li důkazy jisté, je třeba se přiklonit na stranu obžalovaného Děkuji za pozornost a věřím ve spravedlnost. ..."
Dne 20.6.2017 projednával VS Olomouc odvolání Miloslava a Patrika Ryšánkových ve věci údajné loupežného přepadení s následkem smrti. Skončilo dle očekávání potvrzením zločinného rozsudku soudce KS Brno Mgr. Tomáše Kurfiřta. Právnickou zásadu IN DUBIO PRO REO (v případě pochybností ve prospěch obviněného) snad nebylo možné více pošlapat. Byla doslova soudci, spolu s dalšími právními zásadami, které se vyučují už v prvních ročnících právnických fakult, doslova zadupána do země.
Celá tato soudní fraška, výsměch spravedlnosti, přesněji justiční zločin, je zdokumentován na 4 přiložených videích a 9 zvukových záznamech níže. Měly by se v budoucnu stát varovnou součástí vyučování na právnických školách - jak se nemá soudit a policejních akademiích - jak se nemá vyšetřovat! Doporučuji zejména skvělou argumentaci obžalovaných Patrika Ryšánka, Miloslava Ryšánka, neméně skvělá vystoupení obhájkyně Patrika Mgr. Moniky Coufalové, obhájce Miloslava JUDr. Radka Coufala a sestry Patrika Ryšánka Bc. Romany Králové, která vystupovala opravdu královsky
Právní věta: „Z pohledu ústavněprávního nutno stanovit podmínky, za jejichž splnění nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnými soudy má za následek porušení základních práv a svobod. Ústavní soud spatřuje tyto podmínky v následujících okolnostech : Základní práva a svobody v oblasti jednoduchého práva působí jako regulativní ideje, pročež na ně obsahově navazují komplexy norem jednoduchého práva. Porušení některé z těchto norem, a to v důsledku svévole (např. nerespektování kogentní normy) anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (např. přepjatý formalismus), pak zakládá porušení základního práva a svobody.“
Nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 269/99 ze dne 2.3.2000, předseda ÚS prof. Vojtěch Cepl.
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
„Spravedlnost je vlak, který má, bohužel vždycky zpoždění“… Marina Ivanova Cvetajová
V noci od 1:00 hod. 19.června 1945, kulkou do týlu povraždili čs. vojáci 265 nevinných lidí včetně žen a dětí. Stříleli děti v náručí matek. Historici jejich nelidský čin řadí mezi nejhorší případy msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Širší veřejnost se o něm dozvěděla až po roce 1989. Ostatky téměř 200 žen a dětí byly loni nalezeny na olomouckém hřbitově. Na společné místo k ostatkům mužů byly umístěny po 72 letech letos na konci května. Akci zorganizoval důstojník Karol Pazúr. Skončil před soudem. Po roce jej Klement Gottwald amnestoval. V pozadí byly Pazúrovy vazby na komunistické představitele. Pazúr sloužil v Hlinkových gardách a jeho bratr u zbraní SS. Hrůzným činem v Přerově chtěl svoji minulost zastřít. Soudce skončil v komunistickém kriminále a hromadný vrah se stal předsedou Svazu protifašistických bojovníků na Slovensku. Zemřel jako alkoholik… Níže můžete shlédnout průběh pietních aktů na přerovském hřbitově a na Švédských šancích. ČT byla na místě. Mezi 27 zprávami v hlavních zprávách dne UDÁLOSTI se místo nenašlo, přednost dostalo i kroužkování ptáků… Na ČT24 byla krátká reportáž - po pietním aktu - reportérka opomněla připomenout účast zástupce ambasády SRN v Praze. Před týdnem, 10.června, při 75.výročí tragédie v Lidic ČT vysílala přímo. Politiků se do Lidic dostavilo nepočítaně, pronášeli projevy… Zesnulý Helmut Kohl navštívil Lidice v lednu 1988 jako první německý kancléř, ale ČTK z toho nemá žádnou fotografii (LN 19.6.2017 – Zbyněk Petráček „O lídrovi, jenž měl raději ryzlink než média“). Naši politici Helmuta Kohla oceňují, ale odvahu přijít uctít památku nevinných mají jen v Lidicích. Na Švédských šancích je neuvidíte, natož presidenta Miloše Zemana. Ten uznává jen Lidice, Terezín a nově Klub českého pohraničí…
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
„Nový lídr Zaorálek nezapře absolvování marxisticko-leninské filozofie: Máme tady daňový ráj pro ty bohaté a daňové peklo pro ty dole.“
Podnikatel, jehož pradědeček jako dělník v továrně zakládal sociální demokracii, v dopise píše: „Kam přivedli současní vůdcové tuhle kdysi hrdou a velkou stranu, jejímž hlavním krédem byla solidarita, pomoc dělnictvu a chudým? Kde je ta strana, co navazuje na své velké předchůdce, buduje moderní stát a hájí slabší ve společnosti?“
Politická firma s.r.o. na peníze, bezpracnou kariéru, účet nás všech a na nezodpovědnost nikoho za nic! ČSSD chce změnit billboardy, jakoby změnu politiky měly udělat jen billboardy? Mělo by na nich být napsáno: NEUMÍME TO, UMÍME JEN KRÁST A PODVÁDĚT. PROSÍME VOLIČE VYMĚŇTE NÁS VE VLASTNÍM ZÁJMU DOKUD JE ČAS, AŤ NENAPÁCHÁME DALŠÍ ŠKODY !!!
Věřme, že podzimní volby budou vystavením účtu neschopnosti a korupci a varováním všem nepoctivcům ve všech stranách a na všech úrovních správy země. Nebude-li tento všechny ohrožující a zničující trend zastaven, doplatíme na to všichni. Zemi musí začít řídit skuteční hospodáři, ne zástupci mocných, kteří poslušně vykonávají jejich vůli díky zvolení na nedemokraticky vytvořených kandidátkách a kdy je hlas občana-voliče zneužíván. Většina poslanců by ve Sněmovně dnes neseděla, kdyby jejich skutečnou kvalitu jejich voliči mohli poznat. Jen úsměvy na billboardech a prázdné, populistické řeči, nejsou známkou kvality. Strana, která půjde tímto transparentním a demokratickým směrem, bude voliči ceněna. Už mají dost 30 let stále stejných tváří, slibů, praktik, následků neřešených problémů a nenaplněných slibů.
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Manželka slavného Eduarda Ingriše, autora nádherné NIAGÁRY. Písničku známe, ale neznáme jejího autora, kterého si vážil a kterého uznával celý svět…
V roce 2002 se podařilo přes ing. Miroslava Zikmunda zprostředkovat převzetí Ingrišovy pozůstalosti Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně a krátce poté se Nina Ingrišová rozhodla přesídlit zpátky do České republiky.
„Aspoň že tedy nejsem tam, úplně sama. Tak jsem se rozhodla, že se vrátím. Nikdo mi totiž tehdy neřekl, že tady jsou ještě komunisti ve vládě. A neříkejte mi nikdo, že oni nejsou ve vládě, že jsou jenom v senátu a ve sněmovně. Protože sněmovna a senát je vláda. A to že tam je ještě pár papalášů extra, jak to tady nazývají vládou… ale vládne senát a sněmovna! Protože vláda nemůže nic udělat bez toho, aby to bylo schváleno nebo navrženo a schváleno ve sněmovně a v senátu. A to jsem nevěděla. Protože to bych se možná moc rozmýšlela! Protože my jsme si po devětaosmdesátém roce mysleli, že tady šli komunisti vzhůru bradou, takže tady nejsou. Copak jsme věděli, že je tady nechali, že pan Havel řekl: ,My nebudeme jako oni?‘ Takže to jsme nevěděli, to nikdo neřekl.“
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Strávil jsem v Augsburgu dva dny, plných setkávání s přátelskými, vstřícnými lidmi, včetně města Augsburg. Lidé spolu hovořili, zpívali, tancovali a hodovali, jak 
činili už jejich předci ve staletém domově. Každý Čech se tam cítil jako doma, prost škarohlídství, nedůvěry, závisti, nevstřícnosti a zamračených obličejů. Čeští Němci udržují své tradice mnohem více, než my. V tom nám mohou být stálým příkladem. Člověk si uvědomí o co jsme jejich ztrátou přišli a jakým potřebným lékem na dnešní „moderní“ dobu tradice jsou. Je to přirozený „internet“, který ten současný nemůže nikdy nahradit.
V sobotu 3.června jsem si odskočil do centra Augsburgu na finále Ligy mistrů. Už autobus městské dopravy byl zážitkem (doprava pro účastníky zdarma). Mladý řidič, neněmeckého původu s jižanskou pletí velmi vstřícný, ochotný, usměvavý. Čistota, informační systém v autobuse i na zastávkách jako z jiného světa, porovnáme-li např. s Prahou, uživatelsky naprosto dokonalý. Mimochodem, když jsem se na info-stánku ptal jak se dostanu do města a nezískal všechny potřebné informace, hosteska mi zcela přirozeně požádala, abych jí je sdělil, pokud je získám, aby je mohla předat dalším návštěvníkům Krajanského dne. Stejná přátelská atmosféra vládla v restauraci v centru Augsburgu, něčím mezi pivnicí, hospodou a sportovním barem. Dal jsem si jedno pivo s názvem Blümchen (květinka) s 5% alkoholu a měl pocit, že jsem vypil 3 česká piva (to platí i o kvalitě běžného piva).
Read more...