Bulletin č. 53/2016

Praha, 30. prosince 2016. Dvě třetiny našich středoškoláků si nemyslí, že jsme se dostatečně vyrovnali s nacistickou a komunistickou totalitou. Vyplývá to z dlouhodobého průzkumu Platformy evropské paměti a svědomí, kterého se v letech 2013, 2015 a 2016 zúčastnilo celkem 2,5 tisíce studentů z 41 středních škol ve všech krajích ČR.

Studenti chtějí ve škole méně pravěku a starověku, zato kvalitnější výuku moderních dějin. Průzkum je součástí představení antitotalitní čítanky „Abychom nezapomněli. Výpověď o totalitě v Evropě“, které v roce 2016 finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Platforma evropské paměti a svědomí představila letos již potřetí mezinárodní čítanku pro podporu výuky dějepisu „Abychom nezapomněli. Výpověď o totalitě v Evropě“ na různých typech středních škol ve všech krajích ČR, tentokrát s podporou grantu od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Při akci, které se účastní také známí herci/herečky a pamětníci totalitní perzekuce, studenti vyplňují anonymní dotazník s otázkou „Myslíte si, že se naše společnost po roce 1989 dostatečně vyrovnala s dědictvím nacistické a komunistické totality?“ Za tři roky jde o statisticky významných celkem 2485 respondentů, z nichž odpovědělo ANO 843 (33,9 %), NE 1227 (49,4%) a otázku neumělo zodpovědět 415 žáků (16,7%) – viz grafika. Mezi letošními odpověďmi na otázku, jak by bylo možné zlepšit výuku dějepisu, převládá požadavek na aktivní výuku, setkávání s pamětníky, prezentaci životních příběhů a filmů, návštěvy muzeí apod. Jako problém studenti vidí nepoměr výuky o pravěku a starověku oproti dějinám druhé poloviny 20. století. „Letos se již potřetí potvrdila naše statistika. Naše nejmladší generace chce znát své dějiny a vnímá nevyřešené dědictví totality jako problém. Je nutné podporovat výuku moderních dějin na školách,“ říká výkonná ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová, která projekt na školách v ČR doprovázela.

Co nám Rusko dalo? Komunismus, mongolismus, zbraně, nenávist, morální úpadek, materiální i mravní bídu, porobu a nehrdou společnost.

ČT 29.12.2016: „Alexandrovci jsou armádní soubor. Letěli do Sýrie plnit bojový úkol.“ Domnívám se, že evropské armády pěvecké soubory v uniformách neprovozují. Rusové do Evropy nepatří. K. Mrzílek

Petra Procházková v článku Rusko staví přes Amur „most družby“ s Čínou (LN 29.12.2016): „Čína vynakládá na zbrojení dvakrát více než Rusko. Pokud ale budou vybudovány pevné mosty, nebudou zbraně k dobytí Sibiře zapotřebí.“ Připomínám, že Rusko okupuje dodnes - od Uralu po Sibiř - cca 40 bývalých samostatných národů! V Karlových Varech si Rusové postaví bez povolení pomalu celou vesnici, pravoslavný kostel, nehodící se do krajiny a její historie. Chovají se jako páni a naše policie a kontrolní orgány poslušně přihlížejí! Státní orgány nebyly absolutně schopni něco udělat?! Proč mlčí všichni politici?! To si nedovolí Rus v Rusku, to si dovolí v Čechách. Mají „občanská“ práva v Čechách o kterých se českým občanům ani nezdá.  

Novináři si navíc skrze trolly uvědomují, že psát proti Rusku se nevyplácí. Čelí riziku poškození své reputace, útokům na osobní život, finanční i sociální zázemí. NATO by proto mělo být připravené na zhroucení kyberstruktury a hardwaru, síťových serverů, podmořských kabelů a přerušení dodávek elektřiny.

V listopadu 2016 byla publikována příručka Keira Gilse o ruské informační válce. Určena je především zaměstnancům NATO, kteří se v ruské informační problematice zatím neorientují. Publikace cituje mnohé ruské představitele a pasáže z ruských vojenských publikací o vedení informačně-psychologických a informačně-technologických operacích mimo území Ruska. Autor příručky Keir Giles je britský akademik, který se zabývá bezpečnostními otázkami. Spolupracuje s Královským institutem mezinárodních vztahů (Chatham House) v Londýně. Jeho publikace vycházejí pod hlavičkou NATO Defense College v Říme.

V době, kdy Evropská komise usiluje o zpřísnění kontroly hotovostních toků a chce kontrolovat zlato, předplacené platební karty a akcie a obligace na doručitele, které do EU vstupují nebo ji opouštějí, pochybná hongkongská společnost kupuje Mountfield a nikdo se na nic neptá. Kupující – Eurasia Development Group Ltd. – o sobě neposkytuje žádné informace a nemá dokonce ani webové stránky. Připomíná to kruhové investice, o kterých jsme psali v listopadu. Pokud ale nejde o dalajlamu, Tibet nebo Jiřího Bradyho, Češi se příliš nevzrušují tím, co Číňané a jejich obchodní partneři v ČR provádějí. Na ministerstvu vnitra vzniká speciální oddělení, které má bojovat proti ruské propagandě. TV Barrandov, jejíž minoritním vlastníkem je čínská společnost CEFC, ale každý den vysílá zprávy bez jakýchkoli omezení. Spolumajitel stanice Jaromír Soukup v březnu označil plátek čínské komunistické strany China Today za svůj oblíbený list. V půlce prosince zase přenechal čínské velvyslankyni stránku a půl v časopisu Týden, aby vysvětlila, jak mohou Češi nastoupit do čínského expresního vlaku. Mnozí už to letos udělali. 

Tajemství tureckého prezidenta

Usmívá se vzácně, jeho výbuchy vzteku jsou obávané: Recep Tayyip Erdogan je už 13 let u moci – ale o jeho soukromí je málo známo. Jak žije turecký prezident?

Moc, morálka a hra svalů

S pomocí známých odborníků, životopisů, odpůrců a příznivců ukazuje ZDFzeit psychologický portrét tureckého prezidenta a jak se formoval jeho neúprosný boj o moc. Nepije alkohol a navštěvuje vždy v pátek mešitu k modlitbě. Prohlašuje, že prevence potraty je v rozporu s přesvědčením, že každá žena by měla mít alespoň tři děti a že Amerika nebyla objevena Italem Kolumbusem, ale muslimy. Žije v paláci s více než 1000 místnostmi, sabotuje vyšetřování korupce a schvaluje veřejné násilí proti neoblíbeným demonstrantům.

… Lex Babiš (ve finální, vetované podobě zde) je totiž formulován velice nešťastným způsobem a některé jeho části stěží mohou obstát v testu ústavnosti. A ačkoli úkolem presidenta republiky není přezkum zákonů z tohoto hlediska, nelze mít presidentovi za zlé, jestliže tímto způsobem na zákon podobné úrovně reaguje; což arci nemění nic na našem setrvalém názoru, že president by právo legislativního veta mít neměl, resp. měl by mít nejvýše právo vybrat si barvu stuhy na věnci, který na pokyn a se souhlasem vlády v určitém místě položí.

„Na výstavě o Etruscích a jejich kultuře v Římě jsem se dočetl o etruském městě, kde patricijové byli tak líní, že vládu svěřili sluhům, sami se věnovali radovánkám. Město, jemuž vládli sluhové, odolávalo římské moci téměř o století déle než ostatní města. Páni se chtěli dávno vzdát, ale sluhové nedovolili, přežívala v nich vyhaslá hrdost jejich pánů, bránili město, v němž byli jen sluhy, proti vůli těch, kdo v něm byli pány. Snad z toho podivného příběhu vyplývá poučení, že politickou moc lze efektivně delegovat jen společně s tím, co jí dává smysl – obrana závazné představy o celku, k němuž patříme.“

„Uznávám, že kýč má místo v dějinách politické moci, protože rychle a účinně sjednocuje a mobilizuje masy.“ – „Moralisticky pokroucený boj proti korupci vykládá krize systému jako důsledek nelegálního jednání skupin a jednotlivců, čímž odvrací pozornost od katastrofálních důsledků legálního jednání rozhodujících uskupení v systému.“ – „Příčinou systémových krizí není nikdy to, co se děje nelegálně, ale to, co se děje legálně.“

(Vlevo LN, 27.12.2016)

Rozebírat každé slovo současného hradního re­zidenta je práce možná zbytečná, a zejména nijak svá­teční. A to je na jeho promluvách to nejsmutnější.

Miloš Zeman letos relativně smířlivý, málo egocentrický - jen nikdo nevíme, proč se tako­vým projevem máme zabývat o svátcích, které za největší pova­žují i lidé, pro než je Kristus jen jakési divné slovo v koledách.

Německý prezident Joachim Gauck hledal cestu k překonává­ní společenských příkopů, ten náš na svátého Štěpána zjistil, že není správné „pomocí sociál­ních dávek podporovat i lidi, kteří odmítají nabízenou práci a vysmívají se těm, kteří každý den poctivě chodí do práce." Britská královna ocenila obyčej­né lidi, kteří dělají neobyčejné věci: „Občas se domníváme, že problémy světa jsou příliš vel­ké, abychom s nimi mohli po­moci. My sami nedokážeme ukončit války či skoncovat s ne­spravedlností, ale tisíce malých dobrých činů mohou celkově dosáhnout víc, než si umíme představit." Náš prezident mlu­ví o policejní reorganizaci a ka­belkách Jany Nagyové.

Královna Alžběta i Joachim Gauck jsou výjimečné figury, ale jeden si říká: když už Zeman toužil proná­šet projev o svátcích, proč nejsou jeho slova alespoň tro­chu sváteční?