Bulletin č. 22/2016

Dne 26.května jsem stihl dva semináře, atmosférou a kvalitou zcela rozdílné. Na MV v „Kachlíkárně“ EH (Evropské hodnoty) jako pořadatel opět ukázaly, že o EH umí mluvit, ale jejich realizace je jim cizí. Zatímco všichni diskutující mohli říkat co a jak chtěli a jak dlouho chtěli, pouze mne moderátor vyzval, abych kladl jen otázky. Seminář, který umožňuje takovéto nedemokratické způsoby pod hlavičkou EH, kdy nedopřává stejná práva všem, jsem se slovy „Nemám další otázky“, v klidu opustil. Otázek bych měl samozřejmě více než dost a těžko zazněly po mém odchodu např.:

Dne 26.4.2016 jsem podal na bývalého předsedu vlády JUDr. Lubomíra Štrougala trestní oznámení přes datovou schránku. Dne 26.5.2016 mi odpověděl E-mailem vrchní komisař kpt. Mgr. Marek Suchánek, PhD. Moji reakci na jeho odpověď naleznete níže. Často slyším, že ÚDV (úřad dokumentace a vyšetřování), je k ničemu a že správně by se měl jmenovat Úřad pro krytí komunistických zločinů a zločinců. Podíváme-li se na jeho výsledky za dobu a náklady vynaložené na jeho provoz, jsou výsledky žalostné až tristní. To, že v názvu ÚDV není přímo zmíněn zločinný komunistický režim už v době jeho založení naznačovalo, jaká „vůle“ ho prosadila. ÚSTR (Ústav pro studium totalitních režimů) se zmohl alespoň na „totalitní“. Také se vyhnul „komunistických zločinů“. Výsledky tomu odpovídají. Místo aby z názvu bylo jasné co úřad a instituce sledují, tak už názvy relalitivizují komunistické zločiny. ÚDV měl být ÚDVZK (zločinů komunismu), ÚSTR se měl nazývat ÚOZK (Ústav pro odhalování zločinů komunismu - pouze v naši zemi) – bylo jich více než dost! Zločiny a zločince je třeba především odhalovat a trestat, jejich studium je neohrožuje. ÚOZK měl odhalovat a ÚDVZK měl vyšetřovat a podávat žaloby. Měly jich být tisíce! Kolik jich bylo podáno a kolik komunistických zločinců bylo dodnes odsouzeno?! Praktické nevyšetřování a nepotrestání komunistických zločinů a zločinců je dalším zločinem, jehož pachatele si platí občané ze svých daní. Nedivme se, když jsme nedokázali komunistické zlo v listopadu pojmenovat a potrestat, nutně a logicky se vrátilo v jiné formě, resp. nikdy neodešlo, když ho nikdo nenutil.

Malá domů … Věc tedy nezbývá než uzavřít procesně. Myslím, že státní zástupkyni Zdeňce Galkové nad mým trestním oznámením samou radostí nadskočí poncho; o vyrozumění, proč popsané jednání nemůže být trestným činem, o barvě podkladu i o počtu vykřičníků budeme na tomto místě – nebudeme-li pro zpupnost mezitím vzati do vazby – neprodleně informovat. - Osel měsíce aneb A jestli neumřeli, odposlouchávají ho dodnes … Byli dva. Novinář Jan, řečený Janek, Kroupa, a lobbista Marek Dalík, řečený Bralík. První psal, druhý, jak plyne z jeho přezdívky, bral. Dalík nebral pro sebe, ale pro svého patrona, bývalého premiera Mirka Topolánka, proto se o jeho činnost začala zajímat policie (dodejme, že nikoli zcela sua sponte, ale to můžeme pominout), a po spletitostech přípravného řízení a hlavního líčení byl za svůj výkon v kause úplatku za Pandury oceněn v prvním stupni výrazným nepodmíněným trestem. Jak to celé dopadne, nelze prozatím odhadovat, spíše u vědomí toho, jaký mají Dalík s Topolánkem vliv, kloníme se k variantě zproštění. … Dnes vyhlášeným nálezem Ústavního soudu (soudce zpravodaj ten nejhorší možný, Jan Musil) mu bylo sděleno, že se mýlí: povinností každého občana je nechat se neomezeně odposlouchávat, příkaz k odposlechu je sice formálně přezkoumatelný Nejvyšším soudem, avšak pouze tehdy, když se o něm odposlouchávaný dozví přímo od OČTŘ (§ 88 odst. 8 TrŘ); to se arci v praxi nikdy neděje, exempční ustanovení § 88 odst. 9 TrŘ je natolik široké, že by ho bylo možno nahradit jednodušším: Pokud orgán informaci odposlouchávané osobě sdělit nechce, nemusí. …

Jednání, díky až úmornému čtení listinných důkazů, trvalo 4 hodiny. Zájem médií byl značný díky svědecké výpovědi prezidenta Zemana, poté zástupci médií postupně odcházeli. Výstižně se vyjádřil Tomáš Pecina ve svém článku President před stolicí. Zdeňka Trachtová celé jednání popsala na iDNES. V Událostech referovala i ČT. Jako přímý účastník přináším doplňující informace, které v médiích nezazněly a těžko, kdy zazní. Bylo zajímavé, že jednání, které se konalo vždy v č. 9, bylo přeloženo do č.25, tedy do menší místnosti. Také se poprvé vydávaly vstupenky, což jsem se dozvěděl na poslední chvíli. Na syna dr. Altnera a jeho obhájce dr. Veselého, už vstupenky nezbyly… Poslech celého vystoupení prezidenta Zemana a část vystoupení dr. Halbicha před médii stojí za poslech – i díky mým otázkám ve věci zavraždění JUDr. Ernesta Valka a dotazu, zda se dr. Halbich zná s dr. Rychetským, předsedou Ústavního soudu ČR.

Jak jsme avisovali, tak činíme.

Tisková zpráva.

… Petici jsem tedy 23. května podepsal. Soucítím s Vámi a pokusím se ještě udělat více... Budu se za Vás a Vaši rodinu modlit, ale tady je opravdu potřeba také konkrétně jednat proti zlu, za nímž stojí ti, co se považují za všemohoucí. Žehnám Vám, Vašemu manželovi, Vaší rodině a modlím se za to, abyste vydrželi a dočkali se spravedlivého ukončení Vašeho utrpení. …

#4: Jana Řičářová –  

Když čtu některé články mylně informovaných novinářů nebo i laiků (popř. kněží), jsou napsány tak, že bych si první řekla: je to hajzl, do kriminálu s ním… Nezlomná víra v demokracii (přece něco takového nemůže být pravda!) a podprahová touha věřit oficiálním zprávám, bere lidem chuť se za tuto věc postavit. Přikládám několik nesoustavných poznámek k tomuto případu. Na začátku byl Marek Řičář s rodinou umístěn do Programu na ochranu svědků. V novinách se objevovaly zprávy, že se pod změněným jménem skrývá na neznámém místě (!). V programu byl s pěti dětmi, jimž byla změněna jména, data a místa narození – v tak absurdních městečkách tak vzdálených států, že by jeden laický telefonát na místní úřad vše vyvrátil! Dětem začalo osm dlouhých schizofrenních let jako v horečkách, let předstírání, střídání míst pobytu, kamarádů, školních kolektivů, dvojí identita, naučené životopisy a bezradnost jak odpovědět na nevinné otázky učitelů… Zatímco byl Marek Řičář jedním chapadlem chobotnice zatížen v programu a pod pokutou vázán mlčenlivostí, ostatní chapadla vesele jednala: ze svědka se stává obviněný, probíhají soudy, na které se nemohl dostavit, mizejí důkazy a podrobné policejní zprávy… Manipulace s informacemi, navyšující se čas, vytrhávání souvislostí z kontextu… případ se rozrostl do nečitelnosti jako rakovinný nádor.

„Zákony byly dány proto,aby si silnější nemohli dovolit všechno.“

Věznice jsou přeplněné. Jednou z příčin je dysfunkce institutu podmínečného propuštění (PP). Má první žádost byla projednávaná od 11.9.2013 a to 21 měsíců. Šlo o neuvěřitelnou délku, což uznal (OS Praha 2, 27C94/2014, 27.8.2016). Do odvolání, v rámci řízení o PP, jsem navrhl dle § 9a odst.2 – T.Ř. k předložení předběžné otázky k Evropskému soudnímu dvoru (ESD) v Lucemburku. KS Ostrava o tom vůbec nerozhodl. Tím mi vznikl nárok na kompenzaci dle práva EU (viz rozsudek ESD, Köbler, 30.9.2003). Jenže ČR výslovně odmítá tento prostředek zavést!!! (Důkaz v příloze – důvodová zpráva k novele č.160/2006 sb.). Takže ač nejsem žádný „Eurohujer“, jsem pouhý „Evropan“, neboť za příslušnost tomu, co si teď říká „Česká republika“ se hluboce stydím. Již od 1.5.2004 má existovat „systém odpovědnosti státu“. Souvisí s nároky EU a odpovídá závazku dvě č. 13 Úmluvy – NEEXISTUJE VŠAK!

Jen málokdy odmlouvá státní úředník svému veliteli během oficiální ceremonie, odcházející guvernér České národní banky Miroslav Singer to ale včera udělal. Prezident Miloš Zeman včera jmenoval Singerovým nástupcem Jiřího Rusnoka a následně promluvil o svém nesouhlasu s devalvací české koruny. Singer si dovolil Zemana komentářem opravit. Podle Singera se slovo „devalvace“ týká pouze oslabení měny, která má pevný kurz, nikoli měny, která plave tak, jako česká koruna. Zeman nechal Singerův komentář bez povšimnutí, místo toho, aby se proti němu ohradil s tím, že se neřídí manuálem ČNB. Singer se zjevně nechce zapsat do historie jako Velký devalvátor z roku 2013, čímž by se zařadil po bok Antonína Zápotockého (1953) a Václava Klause/Josefa Tošovského (1990). Pokud ale chce být Singer konzistentní, měl by opravit i vysokého představitele Evropské centrální banky Yvese Mersche, který minulý měsíc varoval před „konkurenčními devalvacemi“ a rozhodně při tom neměl na mysli Severní Koreu.

Přivítali jsem naše spojence v Žebráku tak jako před rokem - s vlajkami USA. Šel jsem sám, cestou jsem potkal školáky, pozval je, zmizeli, byl jsem zklamán, ale za 15 minut už byly na mostě se mnou s vlastní vlajkou USA. Pro kterou si zaběhly domůJ Bylo nádherné houkání sirén vojáků, osobních i nákladních vozidel. Vojáci radostně mávali a usmívali se. Loni, díky mediální aktivitě soudruhů a jejich proruských českých spolků, nás byly desetitisíce. Letos ruští kolaboranti mlčí, vlna odporu proti nim není nutná, s důsledkem chybějící široké informovanosti veřejnosti médii. Věřím, že nás přesto byly stovky, v zastoupení těch co nevědí a většiny obyvatelstva, která ještě neztratila zdravý rozum a pud sebezáchovy.

DÍKY VOJÁCI - JSME S VÁMI RÁDI NA ZÁPADĚ, CTÍME HODNOTY KTERÉ HÁJÍTE, O KTERÉ USILUJEME A ZA KTERÉ SPOLEČNĚ BOJUJEME!

… je nutno zahájit organizovaný vzdor proti svévoli trestních soudů, které nejsou schopny legitimně odůvodňovat své volné úvahy při inkvizičních procesech v České republice. Jednou z cest, jak otřást zatuchlým trestním řádem, platným ve své podobě prakticky od dob tuhé totality, se spoustou právně - pozitivistických hnusů, nemajících nic společného s principem spravedlivého procesu, je „rozštípnout“ zapouzdřenou Hlavu devatenáct - obnovu řízení, kterážto nesplňuje požadavek účinnosti, jež je vlastní Čl 13 - Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), kdy tento článek plně ovládá tzv. ,,prostředky nápravy“. …

Archiv mých webových stránek pomohl tohoto postkomunistického, bezcharakterního papaláše a kariéristu usvědčit. Byl opakovaně použit v pořadu ČT 168 v neděli, dne 22.5.2016. Jako člena spolku jeho projev pokrývá svoboda projevu, proto ho za lži a pomluvy nelze žalovat. Kancelář Senátu za skandální projev předsedy Senátu Milana Štěcha v Terezíně za stejné žalovat lze, protože svoboda projevu nemůže pokrývat vyjádření představitele státní instituce a její odpovědnost. Na výzvu k omluvě Kanceláře Senátu nebylo ve lhůtě reagováno, proto bude v nejbližších dnech podána žaloba. Nelze se potom divit, že Jaroslava Vodičku vyznamenal prezident Miloš Zeman ke dni 28.října a že mu „fandí“ i jeho předchůdce Václav Klaus. Pokud si přečtete tento článek, pochopíte proč. O „intelektu“ Jaroslava Vodičky si můžete udělat názor z tohoto rozhovoru.

Pražský arcibiskup Dominik Duka ve východomoravských Osvětimanech, odkud pochází prezidentův kancléř Vratislav Mynář, v polovině června odslouží slavnostní mši. Signatář Charty 77 Jan Urban ho v této souvislosti veřejně požádal o modlitbu a rozhřešení pro 265 obětí masakru v nedalekých Horních Moštěnicích.   

… Je úctyhodné, že jste se stal členem Českého svazu bojovníků za svobodu právě v Lidicích, které jsou symbolem totalitního bezpráví a pomsty na nevinných. Je správné kdykoliv připomínat zločiny nekřesťanské zaslepenosti, ať už k nim došlo kdekoliv. Na Švédských šancích bylo rukama a z rozkazu našich krajanů zavražděno víc lidí, než v onen tragický první den v Lidicích. …

„Kdo je blbej jako bedna, volí stranu číslo 1.“ 

Volby v roce 1946 rozhodly o osudu Československa na dalších 40 let, ale často se objevují otázky či spekulace, zda byly opravdu svobodné a demokratické. Nebyly, jak dokazuje pořad Jak to bylo doopravdy ČRo Plus, ze dne 21.5.2016.

„Vždycky znova a znova do nepříčetnosti mně nasralo, když si uvědomím, že o mém osudu posraného života rozhodli ti idioti, kteří v roce 1946 volili komunistickou partaj. Dobrovolně, ve skutečně svobodných volbách. 41% tehdy hlasovalo a odhlasovalo otroctví v ruském područí na několik generací dopředu. Pak už se nikdy nic nedalo spravit. Pak už žádné svobodné volby nebyly. Pak už byly jen kriminály, procesy, popravené ženské a znova kriminály. Pak už byla jen obrovská lavina asiatské lži. To smrtící sevření asijského hnoje. Ať mi nikdo nevykládá, že tohle ti tehdejší voliči nemohli tušit. Ti lidé, kteří je tehdy v roce 1946 volili by měli do smrti chodit s hvězdou, ale červenou a pěticípou s nápisem „Já za tohle všecko můžu. Já jsem dobrovolně hlasoval pro doživotní otroctví pod sovětským režimem.“

14. března 1953 byla sobota. Den jako každý jiný. Na naší Průmyslové škole chemické v Praze se střídali profesoři jednotlivých předmětů jako svatí na orloji Staroměstské radnice. Jen profesorka dějepisu pro náhlou nevolnost absentovala. Hodinu jsme zůstali bez pedagogického dozoru.

V té době nás nenapadlo nic „moudřejšího“ než Jardovi Malému, známému cholerikovi, schovat černé tenistky, které jsme nosili jako přezůvky na tělocvik. Protože to byl žert po několikáté opakovaný a všechny úkryty již znal, vytáhli jsme je na vlajkovou žerď umístěnou na čelní stěně budovy, pod oknem naší třídy. Tam je už nenašel. Vyučování pokračovalo po polední přestávce ještě dvěma hodinami. O té druhé hodině se náhle rozletěly dveře a do třídy vstoupili, spolu s ředitelem školy, tři muži v kožených kabátech. Následoval výslech všech studentů. Jejich posláním bylo zjistit, kdo na vlajkovou žerď pověsil černé tenisky zrovna v den, kdy zemřel prezident Klement Gottwald. Bylo to ale vůbec poprvé, kdy jsme se dozvěděli, že není mezi živými. V té době to věděl jen omezený okruh stranických a státních funkcionářů, včetně příslušníků státní bezpečnosti. Oficiální oznámení v rozhlase totiž následovalo s určitým zpožděním teprve v pozdních odpoledních hodinách.

ČT informovala 24.5.2016 v Událostech o zajímavém experimentu Národního divadla v Praze, tzv. dokumentárním divadlu s tématem „myšího ráje“. Součástí představení a kroku do neznáma jsou diváci jako účastníci myší konference. Představení je i o vymírající Evropě, všeobecném úpadku hodnot a vymírání v době blahobytu, tedy o nás samých.

Americký vědec provedl tento experiment o myším ráji: Dostatek potravy myším, žádní predátoři, ideální podmínky. Výsledek – myší společenství vyhynulo, čtvrtou fázi nazval fází smrti. Geneticky jsme si velmi blízcí s myší obecnou. Myší společenství řeší stejné problémy jako současná společnost – nízká porodnost, nezaměstnanost a neschopnost žít v páru. Diváci tak jsou součástí myší konference. Myš: „Za celou dobu co chodím po světě jsem nepotkala slušného samce.“

Pane Šinágle,

Nedá mi to, abych nereagoval na smutnou událost náhlého odchodu významného, uznávaného  výtvarníka Adolfa Borna na Onen svět.

Uvědomuji si, jak snadno (jindy nesnadno) jest přejít na Druhou stranu, zejména jsem-li vrstevníkem, ba přímo jeho spolužákem, společně s Fortýnam! Všichni tři jsme společně navštěvovali již jinde zmíněnou Obecnou školu v Praze Nuslích, proti Nuselské radnici, od roku 1936 (ještě za života TGM). Když byly neočekávaně (2002) ukončeny klinické zkoušky (aniž byly vyzkoušeny) devitalizace, při čemž tehdy již mrtvý Fortýn se ve svých posledních chvílích domníval, že přerušit kouře komínů krematorií již nic neodvrátí, měli jsme snahu přimět ještě veřejnost k protestu.

V 16 hodin dne 23. 5. 2016 dojde ke  slavnostnímu popřání vztyčení rekonstruovaného historického portálu jako připomínky Jeronýma Pražského, od jehož upálení uplyne 30.května 600 let. Portál bude vztyčen těsně pod vrcholem Jezevčího kopce, pod hradem Točníkem. Účastníci se sejdou na parkovišti pod hradem a pod Jezevčíkem. Místo ke vztyčení portálu bylo vybráno zcela záměrně, neboť skrze průhled portálu je viditelný nejen hrad Žebrák, ale také skalní žebro jeho kopce, kde se v roce 1412 uskutečnilo odpustkové hádání, při němž Jeroným Pražský sehrál komediální představení s příjezdem na oslátku a rozesmál tím i krále Václava IV. Kalichy na portálu jsou zároveň připomínkou toho, že Jeroným Pražský je iniciátorem přijímání podobojí. Slavnostní odhalení hotového Portálu bude v pátek 3.června 2016 ve 14:00 hod.