Bulletin č. 18/2015

Dne 1.května 2015 byl v Plzni odhalen tento monument. Bude nepochybně ještě dlouho tématem diskuzí. Přináším celý obrazový záznam slavnostního aktu. Nepromluvil žádný zástupce MO. Za politickou reprezentaci země pronesla projev Mgr. Miluše Horská, místopředsedkyně Senátu, bez politické příslušnosti. U kdejaké příležitosti, i daleko méně významnějších, se naši nejvyšší představitelé země „projev-vují“, ale k uctění památky gen. Pattona a US Armády se nedostavili. Projev paní místopředsedkyně měl daleko ke skutečné reprezentaci, nejen obsahem (od cca 19:40 min.). Zaměnit výslovností jméno maršála Pétaina, který se osobně zasadil za perzekuci Židů, s gen. Pattonem, takto vysokým představitelem státu by stávat nemělo. Je smutné, že se místopředsedkyně Senátu dopustí takové chyby a ještě smutnější, že to její tým připustí. Naši přední politici neumí oslovit novou myšlenkou, duchem, hovořit krátce, věcně spatra. Jako by pro ně veřejnost byla mnohdy jen malé, nevědoucí děti, které je třeba poučovat způsobem tomu odpovídajícím. Člověk by očekával, že alespoň nůžky k přestřižení slavností pásky přinese pár v plzeňských krojích. Bohužel i to je vypovídající o úrovni tohoto aktu. Můžeme jen doufat, že časem k pomníku přibude to, co tam mělo být – tabulky v českém a anglickém jazyce, vysvětlující záměr autorů monumentu. Historik Marcel Fišer to veřejnosti sice vysvětlil, ale způsobem zdlouhavým, který z velké části nudil. Nesloužilo mu ke cti, když měl při začátku svého vystoupení ruku v kapse. I v organizaci těchto aktů se máme stále co učit. Kdo ve skutečnosti vládne a ovládá dnes Plzeň?! Na druhé straně od postkomunistické společnosti nelze očekávat více. V tomto smyslu měl historik umění pravdu – JE VĚRNÝM OBRAZEM DOBY!

Takto na mne zapůsobil při prvním shlédnutí, bez dalších informací. Myslím si, že by tomu tak bylo u většiny. Byl to pro mne šok. Svůj názor a pohled jsem po vysvětlení historika umění při odhalení korigoval, kdy i vnuk gen. Pattona prohlásil, že je dílem nadšen, byť jsem si vědom, že nic jiného si dovolit říci nemohl. Jen naznačil, že se o jeho formě tvrdě diskutovalo roky. Stál 2.500.000,-Kč. Co nechápu, proč při takové ceně nezbyly prostředky na zhotovení základních informacích o monumentu a jeho symbolice? Na vysvětlování při odhalení spotřeboval historik Lukeš zbytečně mnoho času. Základní informace by se jistě dobře vyjímaly např. na bronzové desce v češtině a angličtině, aby pochopili i návštěvníci ze zahraničí. Místo a monument by tak dostaly mnohem důstojnější formu. Monument má prý symbolizovat i poděkování Americké armádě, ovšem o tom ani slovo. Jména autorů jsou napsána na patě díla z vnitřní strany. Generál George Smith Patton je uveden pouze příjmením, kdy jeho jméno a další text je dost nečitelný. Evokuje to vzpomínky na pomník amerického presidenta Woodrowa Wilsona před hlavním nádražím v Praze – také nečitelné nápisy, natož abychom ještě přejmenovali Hlavní nádraží jeho původním jménem Praha Wilsonovo nádraží? Doufejme, že alespoň Plzeň má náměstí či ulici gen. George S.Pattona a vyjádřila tak svoji skutečnou vůli a poděkování Americe?!

Dne 1.5.2015, po 14:00 hod., po příjezdu amerických veteránů, byly v Borském parku oficiálně zahájeny SLAVNOSTI SVOBODY 2015. Zahájeny byly primátorem Plzně. Jako vždy skvěle promluvil Earl Ingram, spatra, krátce. Oslovil a řekl nejvíce, jak umí jen ten, kdo mluvené prožil! Jen takoví lidé dokáží mluvit spatra. Dalšího komentáře netřeba, video hovoří za vše! DÍKY AMERIKO, DÍKY AMERIČANÉ!

Dne 1.5.2015, krátce po 14:00 hod. přijela kolona dobových amerických vojenských jeepů s americkými veterány do Borského parku. Nezapomenutelné! Poté následovalo oficiální zahájení SLAVNOSTÍ SVOBODY 2015. Dalšího komentáře netřeba, video hovoří za vše! I strýc vnuka Jana Antonína Bati, John Nash II, byl součástí Americké armády pod velením generála Pattona. Byl velitelem skupiny tanků. Jeho jednotka byla v Plzni po dobu 3 týdnů, než jí bylo nařízeno opustit Československo. Zemřel stářím před 3 lety. DÍKY AMERIKO, DÍKY AMERIČANÉ!

Vernisáž výstavy od 13:00 hod. začala v kulturním domě PEKLO s malým zpožděním dne 1.května 2015. Na oficiálním programu Slavností Svobody 2015 není zmíněna. Rádio Plzeň ve zprávách ve 12:00 hod. ani slovo. Žádná veřejnoprávní média nebyla přítomna. Za Armádu ČR se zúčastnil brig. gen. Ing. Libor Štefánik. Mezi účastníky vidíte i dceru generála Jana Romana Irvinga - v uniformě Ivetu Irvingovou. Jen ten mikrofon byl zbytečný. Jinak pan Procházka zaslouží obdiv za uspořádání výstavy, kterou dal dohromady v podstatě sám. Proto mu lze pochopit, že zaměnil nechtěně jedinou čs. bombardovací peruť za stíhací. Doporučuji shlédnou vynikající film o našich RAF letcích a jak dopadli po návratu domů - HŘBITOV PRO CIZINCE! Média byla informovaná, nedostavila se žádná i když jsem na místě štáb ČT 24 na vernisáž výstavy upozorňoval.

Z posledního veřejného vystoupení pana generála Jana Romana Irvinga: „Nechte si všechny pocty, vyznamenání a prázdná slova. Za ty si nic nekoupíme. Za tohle jsme vážení nebojovali! Chtěli jsme svobodu pro všechny – tu snad máme, rovnost - ej, kde je jí konec a bratrství – toho už je snad ještě trochu mezi námi letci. (…) Naším bojovým heslem bylo – VĚRNI ZŮSTANEME – a moc bych si pro celý národ přál, aby se tato věrnost svobodě, našemu lidu i zemi nevytratila, ale aby nadcházející oslavy výročí osvobození byly připomínkou našich útrap a boje za tuto rádoby demokracii, na prolitou krev všech, kteří si přáli, aby u nás bylo lépe.“

Ještě během dubna jsem si dovolil napsat na kancelář Hradu a tím našeho fantastického prezidenta - vševěda, (Peroutka, Churchill, Kosovo aj.) zda se třeba nehodlá podívat i do Západočeského kraje, byl zrovna v Severočeském. Zde se od Aše, Cheb, Mariánské Lázně, Vary až Plzeň, Klatovy, Domažlice aj., mezitím vzpomínalo na osvobození americkou armádou - Někdo by asi řekl, že i prezidentu Zemanu by stálo za to, položit zde věnce alespoň k 70.výročí osvobození, zvlášť když na šestijehlanovém 10 metrů vysokém pomníku jsou mezi 639 padlými i česká jména vojáků, ale to bychom očekávali mnoho.

Kancelář odpověděla, že si to pan prezident přečetl a krátce na to asi na truc navštívil kraj Středočeský, zde sice Američané nebyli, protože jim to soudruh Stalin hned za Holoubkovem na tzv. demarkační čáře nedovolil a oni se nechali snadno přesvědčit obvyklými výmluvami.Takže staroměstská radnice, stavění barikád a boje o rozhlas i padlí povstalci nemuseli být, kdyby se třeba 6.května 1945 Patton vydal na Prahu. Cesta byla volná, jak dokazuje kolona amerických vyjednávačů 7.května večer z Plzně přes Prahu do německého štábu ve Velichovkách. Nadšení obyvatelé Hradce Králové je vítali i s koláči také jako osvoboditele, jenže netušili podobně stejně jako zklamaní lidé v Sasku i Duryňsku, že jde o tragický omyl. Rudá armáda pak přijela 9.května od severu, bohužel až po německé kapitulaci.

Vyprávěl matce, při nechtěných návštěvách, jak odhání Čechy, přicházející s udáním sousedů, jakpak asi se svými berlami skončil? - A pak přišlo vodění Němců na stadión i s hroznými scénami u výstaviště při odsunu Němek s dětskými kočárky…

Už jsem na příchod Američanů 6.května 1945 do Plzně občas někde a krátce vzpomínal, snad ještě v západočeské Pravdě krátce po roce 1989, jinak regionální tisk stejně nic neuveřejnil. Ale ta zvláštní atmosféra těchto dnů se zaryje člověku do paměti. Nejde jen o americké bombardování Škodovky, teprve nyní se vlastně dovídáme, že rudé letectvo „sloužící vlasti“ (připomeňme vzpomínky, kterých jinak moc nebylo od Ivana Kožeduba 1950), bombardovalo česká a moravská města dokonce i po kapitulaci 9.května, ale i často uváděného „ranžíru“, při kterém se zachránila naše babička Vlasta, bydlící na tzv. Cikánce, pokud vím postavené kolonii domků 1931/41 na předměstí u Jateční třídy, sloužící pak i uprchlíkům ze Sudet. Vběhla při strašném bombardování a úplném zničení 17.4.1945 do protiletadlového krytu, kam ale nebyla přidělena, ten naštěstí zásah nedostal. O všem se mluvilo v rozhoupaném sklepě, škodovka byla konečně na dosah, kde jsme na plzeňském Palackého náměstí číslo 2 bydleli ve velké ratejně nad průjezdem, voda byla na chodbě a záchod daleko na konci chodby v prvém patře. Koupelna, zařízená kuchyně? O tom se asi rodičům mohlo jen zdát.

Soudkyně Vostrejšová „ostrá“ na soudce Cepla. O své minulosti mlčí?!

… Ona sama je odstrašující ukázkou tristního personálního stavu justice. Zdaleka nejsem jediný pamětník jejího profesního růstu. Rudá od profesní kolébky své kiksy v rozhodování ještě na Obvodním soudu pro Prahu 3 ustála díky stranické knížce. … S máslem na hlavě se nemá lézt na slunce, odvolacímu senátu přísluší rozhodnout a ne mediálně kritizovat kolegu, pamětník … Byl jsem soudcem před listopadem 1989 i několik let poté. Dobře si pamatuji, že většina mých kolegů se od politických postojů Vostrejšové distancovala, část pak pouze využívala jejího široce rozevřeného lůna. Až dosud jsem měl pocit, že mě v mém věku už nemůže nic tak překvapit a zhnusit. Ejhle, stalo se.

R.Vostrejšová: "JUDr. Cepl, co do znalosti procesních předpisů, co do úrovně protokolace a celkové práce se spisem, co do stylistické úrovně písemných rozhodnutí, co do počtu opravných usnesení, která vzhledem k nedbalému přístupu k plnění svých povinností musí vydat, co do počtu vrácených věcí bez věcného vyřízení proto, že pomíjí povinnosti dané mu občanským soudním řádem, jednacím řádem či kancelářským řádem, je nejméně odborně erudovaným soudcem, jehož rozhodnutí v rámci působnosti Vrchního soudu v Praze projednávám."

Trvala od 13.4 do 28.4.2015. Výstava prezentuje fotografie a dokumenty z dění v této době v Hořovicích. Výstavu připravili pan Václav Merhaut za Vlastivědný dokumentační fond, MO Svaz bojovníků za svobodu Hořovice (SBZS) a se svými kresbami na téma holocaustu se zúčastnili i žáci z 9. třídy. Ani Podbrdské noviny neví, že II.světová válka skončila až 2.září 1945, kdy na mnohatisícové frontě stále bojovali a umírali tisíce spojeneckých vojáků, také za naši svobodu! Výstava je plná dobových dokumentů s patřičným ideologickým vlivem, který bez chybějícího vysvětlení vytváří poněkud jiný obraz o osvobození, než ve skutečnosti byl. Je proto dobré, že včera skončila, aniž by se „dočkala“ osvobození. První panel, který návštěvníka vítal byl věnován Anděle Dvořákové, bývalé předsedkyni SBZS, pocházející z Hořovic, mnohonásobné funkcionářce za doby vlády KSČ, nenávidějící vše německé až do svých posledních dnů. Její životopis stojí za přečtení – 1.část + 2.část. Skoro to budilo dojem, jako kdyby ona byla hlavní osvoboditelkou Hořovic. Samozřejmě tam chybí informace o tom, jak dělala kariéru za totality a jakými „přednostmi“ vynikala. Ale chci psát i o něčem jiném:

Včera v Klubu Labe v Hořovicích proběhlo promítání diapozitivů horolezce, fotografa a světoběžníka Čestmíra Lukeše. Původem z Plzně, nyní žijícího ve Švýcarsku. Byla nádherná i otřesná, umocněná nádhernými fotografiemi, hudbou a skvělým komentářem. První část o zdolávání Eigeru novou cestou, kdy v této stěně strávili celých 17 dní, poslední dny bez jídla a kdy ztratili po 8 kg své váhy (Jiří Šmíd 12 kg jako hlavní lezec). Druhá část o Tibetu byla úžasným svědectvím o jeho krásách, lidech, buddhismu – a současně fakty doprovázené svědectví o hrůzách, které na tomto malém, statečném národě provádí komunistická Čína. Před zraky celého světa je provázena genocida národa a likvidace tisícileté kultury, ze které bychom se měli co učit. Je otřesné, když prezident Zeman prohlásil, že se přijel do Číny učit!

John Nash

Je naprosto nepochopitelné, že jeden z nejdůležitějších Čechů, muž jenž se v Československu zasloužil o obstarání a zajištění obrovského množství nutného materiálu a zároveň o vývoj klíčového obranného průmyslu země, zůstává Čechům zcela neznámým.

Jan Antonín Baťa: „Je marno lkáti nad rozlitým mlékem. Je marno říkati, že to mohlo jinak vypadat, kdyby měli naši politici a státníci více odvahy. Avšak kdyř si přečteme výpověď generála Haldera před komisí v Norimberku nežli jej oběsili, shledáme, že si německá genealita byla vědoma, že Hitler hraje poker, když bluffoval v Godesbergu i Mnichově. Generál Halder tam prohlásil, že Německo by nebylo mohlo čeliti po mnoho měsíců ani samotnému, dobře vyzbrojenému Československu a že německý generální štáb stál pohotově shoditi Hitlera… ve chvíli, kdy přišla zpráva, že Hitler v Mnichově vyhrál a že ČSR kapitulovalo. … Janů Žižků bylo v národě zrovna jenom jeden jediný a to je už mnoho set let, ale ani Karlů IV., ani Jiříků z Poděbrad, či Svatopluků a ani Vladislavů, jsme mnoho neměli. Přicházeli poskrovnu a daleko od sebe. … Protože nikdo z nich o tom dosud nic určitého neřekl, stálo by za to, aby se vyjádřili ti, kdož si dělají nárok na to, aby hráli v životě národa vůdčí roli – aťsi nyní, nebo později. … jakou cestou hodlají jej vésti k nové svobodě? Nebo jak bude vypadat ta nová svoboda … zda bude částečná, 5%, 10%, 20%, 50%, nebo jenom zda to bude otroctví pod novým jménem …

Bude nastupující normalizace jejím vítězstvím, nebo koncem? - Jsme na začátku konce totalitního dědictví, nebo konce začátku dědictví listopadu?

Bohumil Hrabal: „Musíte umět couvat, jinak ztroskotáte. Podle mě Havel je jako Fabius Cunctator, kterej couval před Hanibalovými vojsky, aby tak začal porážku Kartága.”

Konrad Adenauer: “O tom, jak budeme žít, rozhoduje politika domácí; o tom, zda přežijeme, politika zahraniční.“

Nelze přehlédnout pokračují novou normalizaci ve společnosti. Je řízená nebo je přirozeným důsledkem naší minulosti? Přikláním se k druhé variantě.Proč fungovala první republika? Protože jsme převzali zákony a úředníky Rakousko-Uherska. Co udělali komunisté po nástupu k moci? Vyměnili zákony i úředníky. Co jsme udělali mypo roce 1989? Převzali jsme komunistické zákony i úředníky. „Uřízli“ jsme sice totalitě hlavu, ale hladové tělo ji zůstalo. Demokracie tak byla plně zneužita pro vlastní spotřebu a prospěch. Klientelismus a bratříčkování se tu rozvinuli a zdokonalili do takové míry, že jsou jimi ohrožovány samotné základy této země, díky nekontrolovatelné korupci.

John Nash

Bylo zjištěno kterak lidé, materiál a vybavení, vše poskytnuté z Československa Janem A. Baťou, byly využity po Mnichovské krizi. Po Mnichovské dohodě v září 1939 rozkázal Jan Baťa vyjmout ze Zlína obrovské množství strojů a zařízení. Toto strojní zařízení bylo částí obraného průmyslu, který vybudoval Baťa na žádost českého Generálního štábu. Jakmile se ukázalo, že se Československo případnému útoku nebude bránit, rozhodl Baťa odvézt ze země pokud možno co nejvíce svého zařízení. Jako část této snahy, byla jedna nákladní loď plná Zlínského strojírenského zařízení poslaná do Indie.

Čsl. stát zastoupen Antonínem Koniášem versus Jiří a Pavel Wonkovi

… Proto máme být umlčeni ve vězení dalším vykonstruovaným obviněním. Že nastala jiná doba, to těm farizeům ještě nedošlo. Jednají, vykládají a zneužívají zákon, jak odpovídá stereotypům jejich starého myšlení a postavení ohroženého od­halením spáchaných nezákonností. Zde je usilováno o naše zničeni, nebo ale­spoň o vyřazení ze společenského života. Je to naprosto bláhové, protože žádná další persekuce nemůže zastřít justiční organizované zločiny, páchané proti naší rodině. … Tolik je jisté, vaše působnost poslouží budoucím dějepiscům za důkaz toho, že Evropu naši epochy obývali divoši a barbaři.

Zaorálek si našel záminku pro Bartuškův vyhazov, která s Temelínem zdánlivě nemá nic společného, ale ve skutečnosti všechno !!!

TGM 1925: Nejčistší idea hu­manity nezakazuje, nemůže zakazovat obrany. Kazatelé táborští měli pravdu proti Chelčickému, když tvrdili, že obrana není násilí. Pravá mravní hodnota jednání závisí na mo­tivech, které je určují. V každém sporu, v každé válce záleží na tom, abychom věděli, kdo ohro­žuje a útočí a kdo se brání. Právě proto se uva­žuje o otázce první odpovědnosti nyní tak hor­livě a pozorně. …

Bartuška: "Pokud se jim postavíte rychle čelem, jako to udělali třeba v Oděse, kde je prostě upálili, nebo v Dněpropetrovsku, kde je prostě zabili a pohřbili u silnice, tak máte klid. Když to neuděláte, tak máte válku. To je celé."

Samozřejmě, že slova vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost nepůsobí diplomaticky, nicméně přesně vystihla podstatu. Právě proto, že se včas a v zárodku, nepostavila síla síle, následovaly tisíce nevinných obětí. Najednou dokáže být Zaorálek rozhodný, škoda, že tomu tak nebylo vždy. Měl by si vzít příklad s polských diplomatů. Kdykoliv se začínající zlo nezadusí v počátku, vždy nabude na síle a zločinnosti. Potom je druhá strana, právě ve jménu lidskosti, nucena jednat stejně, nemá-li dopadnout stejně. Pokud toto není schopen náš ministr zahraničí pochopit, tak se stává sám potenciálním ohrožením naší země.

Tento jeden z největších synů naší země a našeho národa platil takřka 70.let v naší zemi za kolaboranta a zločince. Dodnes se jeho potomci soudí o majetek či náhradu za něj. Co může vypovídat více o naší zemi, která takto zachází se svými hrdiny a nejschopnějšími. Slušnému člověku je hanbou stydno. J.Š.

John Nash

… Vy všichni víte o postoji šéfa v předválečných letech. Jistě, my všichni Baťovci, od šéfa počínaje až do posledního v řadě tohoto průmyslového impéria kdekoliv, byli čeští vlastenci! 1

… Když se blížila Mnichovská krize a vláda nemohla získat peníze na zbrojení půjčkami - započala Dárcovská Akce na Obranu. Guvernér Národní Banky, který začal toto úsilí, byl velice pesimistický, jestli to přinese více než 300.000.000,- Kč (českých korun). Potom zavolal šéfovi Janu A. Baťovi. Šéf mu slíbil podporu a slíbil dát sám ze svého tolik, kolik všichni jeho zaměstnanci darují z celého světa. Za jeden den se sebralo 30.000.000,- Kč darů. Dárcovská Akce na Obranu vynesla celkem 1.500.000.000,-Kč během 5 dní. 2

… Byla škoda že Prof. Dr.J.Engliš, tehdy Guvernér Národní Banky, nebyl předvolán jako svědek k soudu Jana A.Bati v  květnu 1947, aby toto potvrdil u Národního Soudu. 3

Profesionalitě, kontrole a transparenci České televize, ANO, likvidaci a poškozování veřejné služby, NE.

Provolání ze dne 24.4.2015. J.Š. 27.4.2015

TGM 1925: Pravá mravní hodnota jednání závisí na mo­tivech, které je určují. V každém sporu, v každé válce záleží na tom, abychom věděli, kdo ohro­žuje a útočí a kdo se brání. Právě proto se uva­žuje o otázce první odpovědnosti nyní tak hor­livě a pozorně.

Výstava svým rozsahem, obsahem a spoluprací snad nejvýznamnějších státních institucí viz. pozvánka, přesahuje všechny výstavy, které k 70.výročí ukončení 2.světové války budou na našem území otevřeny (není jen o vojácích, ale o všech, kteří se zúčastnili odboje proti dvěma zločineckým režimům fašismu a komunismu). Je zdrcující kolik věznic a koncentračních táborů bylo založeno v komunistickém režimu. 

Antonín Cekota

„Dne 15. března 1939 Hitler okupací zbytku českých zemí Čech a Moravy roztrhal kus papíru který v Mnichově podepsali představitelé vlád Francie a Velké Británie.“

… Pak jsem pozoroval pancéřovou kolonu německé armády valící se kolem továren Baťa ve Zlíně. Armádu následovalo Gestapo, vysocí muži v holínkách a černých Mercedesech s namontovanými tlampači, s ocelovými kabinety a samopaly. … V mém vlastním kabinetu leželo několik konceptů různých plánů, rukopisů článků a memorand Jana Bati z nichž většina byla takové povahy, že by mu zajistily zcela bez pochyb pobyt v některém tom gestapáckém kriminále či koncentračním lágru. On ale byl naštěstí v den okupace mimo zemi. Tehdy jsem si uvědomil, že podobná situace nastala již dříve, krátce po Mnichovu, kdy byl po návratu v Chebu, městě v severovýchodních Čechách, zatčen Gestapem a uvržen do jednoho jejich kriminálu; propuštěn byl tehdy na přímý rozkaz Berlína. V té době zřejmě nacistická hierarchie neměla zájem příliš popudit české či evropské obchodní a finanční kruhy.

MAREK VÁCHA, genetik a teolog - VĚDECKÁ LEKCE

Hispánka z půjčovny se jen zeptala, zda jsme kanoe vytáhli dostatečně vysoko na břeh. Tím pro ni věc skončila.

Ranger byl velmi přátelský. Při­pomněl, že celá oblast bažin Everglades National Park, zde, na samém konci Floridy, má zvláštní režim. Tábořit tedy sice ne­lze úplně kdekoli, ale rád nám prý po­může s výběrem dobrého místa. Stu­dujeme s jeho pomocí mapu a nako­nec volíme ostrůvek s podivuhod­ným názvem Rabbit Key - Králičí ostrov.

Aktualizováno: Také následek dekadence a degenerace: Vrchlabí 27.4.2015 - HORY ÚPADKU MRAVNOSTI! - Kontrolní otázka: „Proč tento dobrovolný sběr nebyl nutný před vládou KSČ a který by nebyl jistě nutný ani dnes?“

„V Německu už každém blbec ví, že dítě potřebuje pravidla a vzory.“ Jiřina Prekopová, známá německá psycholožka moravského původu a autorka bestselleru „Malý tyran“ - Velké civilizace Římani, Inkové, na nejvyšším stupni vývoje obvykle degenerovaly. My v Evropě také zažíváme fázi úpadku. Například úpadek věrnosti a odpovědnosti za můj život je enormní.

Rozhovor s ní vyšel v týdeníku ECHO 15/2015. Je jí 86 let a jistě ví o čem mluví. Úpadek vzdělání a výchovy je enormní. Ztratili jsme přirozenou schopnost komunikace. Nahrazujeme ji uměle s patřičnými negativními dopady na naše životy a společnost. Jsme mnohem náchylnější k manipulaci aniž tušíme. Žijeme v blahobytu, ale chováme se a žijeme nepřirozeně. Není divu, že ve velké většině šťastní nejsme. Pocit štěstí není jen otázkou materiální. Přináším několik postřehů psycholožky Jiřiny Prekerové.

Debata v DOXu mne zklamala, zejména vystoupení Prof. PhDr. Jana Sokola, Ph.D., CSc., proděkana pro vnější vztahy na FHS UK, bylo pro přítomnou veřejnost zklamáním. Při vší úctě k jeho vzdělání a vědomostem, jako by byl obětí svého povolaní, kdy by chtěl mít vše měřitelné a dokazatelné. Skvěle mu oponovala vnučka prof. Hejrovského, nositele Nobelovy ceny. To, že prof. Sokol přišel na debatu v laciných, byť pohodlných „keckách“, je jeho právem, ale k elitnímu chování to těžko patří. Bohužel zvukový záznam se mi momentálně nedaří dát na server (doufám později). Na webu DOXu zatím není pořizovaný videozáznam. Debata s mikrofonem pro veřejnost nebyla připuštěna, pouze lístky s otázkami. Přesto jsem si mikrofon „vynutil“ a na závěr řekl co nezaznělo. Nepřekvapilo, že toto aktuální téma nevzbudilo velký zájem veřejnosti, ačkoliv by mělo.