Bulletin č. 23/2014

Prof. Petr Piťha: „Oni své svědectví pravdy vydali. My o ní svědčit máme.“ - Pietní shromáždění na Čestném pohřebišti politických vězňů III. odboje 26. 6. 2014, areál hřbitova Ďáblice

Doporučuji níže projevy: 23:15 min. Ladislav Bergmann, předseda SBPV, 31:10 Jan Bartošek, místopředseda Sněmovny (vstup J.Š. 34:10), 36:50 Petr Konvalinka, rektor ČVÚT, 38:10 – BLÍŽ K TOBĚ, BOŽE MŮJ, 39:40 prof. Petr Piťha, probošt kapituly Katedrály sv. Víta (zvláště doporučuji!!!), 48:00 Daniel Fajfr, společná modlitba, 50:00 Hymny Slovenské a České republiky. Zúčastnili se velvyslanci či zástupci velvyslanectví Francie, Holandska, Lucemburska, Polska, Slovenska a USA. Veřejnoprávní ČT v hlavním večerním zpravodajství neukázala z tohoto pietního aktu v podstatě nic a odvysílala krátký šot v Den památky politických vězňů až od 35 min., kdy dala přednost podstatně méně významným událostem, místo aby tato byla na prvním místě.

Věřím, že lidí dobré vůle je v naší zemi stále dost a že společným úsilím dokážeme postupně napravit dědictví totality, které nás stále ohrožuje kulturně, ekonomicky a mravně.

Mé zpravodajství Hlas Svobody a Demokracie nabývá na významu, síle, důležitosti a respektu. Patří k několika málo nezávislým zdrojům se snahou o co největší objektivitu v České republice. V tomto kritickém období jsou o to více potřebné. Mám-li ve své nezávislé práci potřebovat, potřebuji zajistit finanční podporu mé činnosti. Budu tak moci ještě více rozšířit moji činnost a neriskovat její omezení či zastavení. Budu nyní dva měsíce čerpat sílu do další práce prací s dětmi na letním táboře. Oslovuji všechny lidi dobré vůle o prosím je o podporu, abych mohl s plnou silou po skončení letního tábora pokračovat v potřebné práci pro naši zemi.

Jmenuji se Jaroslava  Marková (dříve Řičářová), jsem manželkou architekta Josefa Marka (dříve Marka Řičáře), který byl nevinný Městským soudem v Praze protiprávně odsouzen k 6 letům vězení, konfiskaci veškerého majetku a 5 letům zákazu činnosti za údajné zneužití státní dotace, jejímž příjemcem jako architekt a autor projektu ani nemohl být. Jsem také matkou 5 dětí (2 dcer a 3 synů), které jsme společně vychovávali k životu v lásce a pravdě. Nejstarší Anna pracuje v cestovní kanceláři pro francouzskou klientelu, mladší Marie chce studovat němčinu a španělštinu, syn Štěpán studuje Obchodní akademii, Matouš už vyhrál první mezinárodní soutěž ve hře na klavír, Šimon končí základní školu. Drží se, jen už vědí, že Masarykovo „nebát se a nekrást“ se v ČR tvrdě trestá.

Není pro státního zástupce většího zločinu, než manipulovat s důkazy. Podle zákona může být takový státní zástupce okamžitě odvolán. Dohledová Vrchní a Nejvyšší státní zastupitelství, ale i ministerstvo spravedlnosti jsou příliš opatrní na to, aby něco tak radikálního a očistného udělali. První a poslední, kdo se toho odvážil, byl před osmnácti lety ministr spravedlnosti Jan Kalvoda, který za prokázanou manipulaci trestních kauz ve prospěch ODS v přítomnosti čtyř dalších funkcionářů ministerstva na hodinu a osobně vyhodil pražského vrchního státního zástupce Libora Grygárka. Ten se v jeho kanceláři údajně zmohl pouze na výrok: „To přece nemůžete! Vždyť já vám můžu být užitečný…“

… Výběrová řízení na místa předsedů soudů, povinná rotace soudců mezi soudy, veřejná kontrola povinného hodnocení výkonu státních zástupců a soudců – je toho mnoho, co by se dalo dělat k rozbití justiční, konkursní nebo exekutorské mafie. Změny zákonů ale nevyřeší nic, pokud o změnu nebudou usilovat sami soudci a státní zástupci. Ti jako stav selhali. Nechtějí nebo nedokáží garantovat ani elementární slušnost a profesní čistotu. Předstírají, že nevidí a nevědí nic o paralelním systému úpravy práva pro vybrané – a za úplatu. Je načase o tom začít mluvit. A v extrémních případech, jako je městské státní zastupitelství v Praze, i konat.

Rusko se postará abychom nezapomněli:„Za velmi silný signál z oné strany hranice považuji to, že aktivity současného Kremlu podpořil i Michail Gorbačov.“ – Putin během D-Day proboden – Neviditelná ruka trhu Václava Klause skutečně funguje! – Jakou cenu bude asi mít Puškinova medaile, udělená Klausovi Putinem?

LN Proč mají někteří západní intelektuálové a politici více pochopení pro ruské zájmy než pro malé východoevropské země, které sledují současné chování Moskvy s narůstajícími obavami? Proč mnozí soucítí více s Putinem než se svý­mi vlastními spojenci?

Dobrá otázka. Za prvé si myslím, že se snaží najít cestu, kterou považují za nej- snazší. To samé dělali na počátku s Hitle­rem. Každopádně se zdá nemožné pocho­pit, že diktátoři nikdy nepřestanou, po­kud je nezastavíte. Nebude to nejsnazší řešení. A samozřejmě se k tomu přidává ignorance. Pokud si myslí, že ukrajinská kultura byla vždy jako ruská, nevědí toho dost. Nešťastné také je, že se západní státy ne­chaly zkorumpovat ruskými penězi. Sdíle­jí ekonomické zájmy, mnoho oligarchů in­vestovalo své prostředky v různých ze­mích - například londýnské City je plné ruských peněz. Jsem si jistá, že mnoho po­litiků hájí rovněž své osobní ekonomické zájmy. Další věcí je, že státy východní Ev­ropy doposud nebyly subjektem evropské politiky, ale jejím objektem. Znamená to, že nejsou u diskusních stolů považovány za plnoprávné členy, ale za někoho, kdo by u něj ve skutečnosti neměl sedět, proto­že za něj rozhodují jiní. Za Sovětského svazu byly východoev­ropské státy koloniemi a jednám se neú­častnily. Západní vůdci neznali Sovětský svaz natolik, aby pochopili jeho kolonia­listickou podstatu, a nerozeznávají ji ani u současného Ruska. V tomto směru za­znamenaly sovětská i ruská propaganda opravdový úspěch - podařilo se jim udr­žet východoevropské státy v podřadném postavení.

„Hlavní zásada, kterou naše škola vyzná­vá, je být gentleman. Nebo přesněji, protože to slovo si každý může vykládat po svém, být charakterním člověkem. Tohle je to nej­důležitější, co tě můžeme naučit. Vzdělání bez charakteru nemá smysl, dokonce může být nebezpečné. Nezapomeň na to.“ - Pozor český turista, aneb jsme pořád stejní skrblíci…

„Nějakou chvíli to ještě trvalo,“ smál se. „Ze všeho nejdřív jsem spolu se starším bratrem Henrym začal chodit do proslulé­ho soukromého internátního gymnázia Hotchkiss v Lakeville ve státě Connecticut. Samozřejmě nám to zařídil otec. Měl na starost pět dětí a zejména zpočátku na tom nebyl finančně nejlíp, ale chtěl, aby­chom všichni vystudovali. A pokud možno na těch nejlepších školách. Ještě jako vysla­nec v Turecku získal doporučení od své pří­telkyně z americké ambasády do školy Hotchkiss a po příjezdu do Ameriky se do Lakeville vypravil. Ředitelem tam byl Američan ze staré holandské rodiny, bělo­vlasý pán, báječný chlap, opravdový for­mát. Představitel skutečné americké aristo­kracie.

Zdá se, že prezident Edvard Beneš uzavřel dohodu s Anglií a půjčil jí zlaté rezervy Československa. Pak zlato zmizelo. Ale zmizelo opravdu…?! - Článek uvádí, že 6.000.000 liber československého zlata, bylo převedeno na Němce, zatímco prezident Beneš fakticky slíbil zlato pro použití ve Velké Británii na financování československé vojenské jednotky ve Velké Británii. Je s podivem, že nikdo zveřejnil tuto informaci, s výjimkou tohoto webu v roce 2014.

Dokumenty odhalují šokující příběh: pouhých šest měsíců před vstupem Velké Británie do války s nacistickým Německem, Bank of England ochotně předala zlato v hodnotě 5.600.000 liber Hitlerovi - a které patřilo Českolsovensku. Winston Churchill chtěl vědět: „Jak mohla vláda žádat své občany k narukování do armády, když 6 milionů liber ve zlatě mohou být převedeny nacistické vládě." Níže nabízím text a odkazy na dokumenty v angličtině. Bohužel nemám kapacity na český překlad. Podobné články těžko kdy u nás vyjdou v češtině.

Městečko Tomslake v kanadské Britské Kolumbii založili před tři čtvrtě stoletím sudetští Němci - „Řada našich lidí zpočátku propada­la zoufalství. V domovské zemi měli často dobré postavení, dobrou práci a tady najednou měli začínat od začát­ku a budovat si nuzné obydlí v napros­to primitivních podmínkách“ - Někteří sudetští Němci byli velmi nemile překvapeni tím, že se nemohou vrátit do vlasti, z níž utekli před Hitlerem - Příběh sudetoněmeckých osadníků v nehostinné kanadské divočině každo­pádně prokazuje, jak mylná jsou často opakovaná slova o kolektivní vině sudetských Němců za rozpad Českoslo­venska. Osadníci v Tomslake nechtěli rozbít republiku ani se nepřiklonili k nacismu, a přesto se stali alespoň z pohledu Benešových dekretů „zrád­ci“ národa. Důkaz neleží bohužel v žádném českém muzeu, ale až na se­verozápadě Kanady.

Před 75 lety založila tisícovka sudetských Němců v kanadské di­vočině městečko Tomslake. Do Kanady uprchli před Hitlerem. Tato málo známá kapitola z česko-německých dějin dokazuje, že zdaleka ne všichni sudetští Němci fandili nacis­tům.

Novináři proti povrchnosti – Jak o Česku píše Jane´s – Jak agenti volně nakládají s pravdou

… V izraelské rozvědce byl velitel „legenda“, ale zároveň se o něm vědělo, že je to „nestoudný zatvrzelý lhář, který lhal jako by se nechumelilo, lhal, protože nic jiného neuměl.“ Nepřipomíná vám to někoho z české politiky? …

Prof. Petr Piha: „Lidí dobří, měli bysme si dobře uvědomit, kde stojíme, na místě zločinu…“ – Z myšlenek presidenta Václava Havla o čecháčkovství, hegemonizaci společnosti a nadřazenosti

Komunisté se neštítili ani vraždění neviňátek. Vraždili děti, kojence i nenarozené v tělech maminek! To si nedovolili ani nacisté! Podívejte se na toto video a na pomníčky dětí a kojenců, které sotva přišly na svět už ho museli opustit. Někdy se narodily už mrtvé poté, co je komunističtí bachaři vytloukli z těla nešťastných, mučených maminek. Divíte se, proč o tom veřejnoprávní ČT mlčí a politici nemluví? Musel jsem to vykřiknout při projevu místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška, který jinak mluvil dobře, „zpatra“ na rozdíl od tradičního „pietního řečníka“ senátora Přemysla Sobotky, který pronáší stále stejné, nudné, prázdné fráze, předem napsané, nikoho neoslovujícího slovy o ničem, kdy změní jen pár slov. Vynikající projev měl prof. Petr Piťha, který by v normální zemi každé veřejnoprávní médium přenášelo přímým přenosem a bylo na prvním místě zpráv v den Památky politických vězňů. Videozáznam jeho projevu zveřejním po obdržení od přátel. Jedině on zmínil toto vraždění neviňátek. ČT přinesla zpravodajství ve večerních zprávách o ničem - až od cca 35 min.! Další fatální, nepřekvapující selhání veřejnoprávní ČT! Něčeho tak zrůdného může být schopno jen to nejnižší co s člověkem nemá nic společného! Je hanbou a ostudou nás všech, že pohrobci této zločinné, nelidské ideologie zasedají v parlamentu České republiky, země, která se nazývá demokratickou! Jsme zemí absurdního Absurdistánu!

Proč by peníze za pozemky měli mít slušní občané, když je mohou mít spekulanti ?

Poté, co jsem si přečetla reakce ministerstva dopravy na moji včerejší tiskovou konferenci, ohledně novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, týkající se prodeje pozemků, musím reagovat. Proč by peníze za pozemky nemohli mít slušní občané, starousedlíci, dědici půdy ? Vždyť je přece tak jednoduché na katastrálním úřadu zjistit, kdy byly pozemky prodány a nabyty novými majiteli ? Nekryje se tak náhodou období nákupu pozemků s obdobím vypracování a vydání dokumentace DUR … Děkuji ministru dopravy, že mě zcela „odřízl“ od možnosti pracovat pro státní správu v dopravě. Tím mi dal možnost pracovat pro občany tohoto státu. Mám dostatek znalostí a zkušeností ze 30-ti let praxe v oboru, včetně veškerých dat, nepotřebuji žádné informace zprostředkované tiskovými mluvčími. Ráda využiji nabídky veřejné diskuse na toto téma.

Dostavila se pouze ČTK, nezveřejnila nic - Před přijetím zákona v roce 2013 stát vydal za výkup pozemků na dvacetikilometrový úsek dálnice 60 milionů korun, po přijetí zákona to bude již 240 milionů a v případě výjimky ministra dopravy 500 milionů korun - Tento podivuhodný zákon, který umožňuje vyplatit vlastníkům pozemků osmi až šestnáctinásobek výkupní ceny pozemku – Miloslava Pošvářová: „Jest-li někdo bojuje proti korupci, tak to není ten, kdo boj vyhlašuje z politických stran.“ - Boj proti korupci konečně skončil, dveře jsou jí otevřeny dokořán!

Svitavy, 26. června 2014

Děkuji všem, kteří mě po celou dobu věznění podporovali a věřili. Na své nevinně setrvávám. V průběhu tohoto roku budeme žádat o obnovení procesu a jeho plnou rehabilitaci, aby se zabránilo podobným zpolitizovaným procesům a justičním omylům stávajícího systému. K výhružkám ze strany Romů se nebudu hlouběji vyjadřovat. Pouze konstatuji, že z mé strany rozhodně nebude docházet k vyvolávání konfliktů. Jsem pro řešení věcí rozumným a slušným dialogem místo násilí. K zajištění bezpečnosti, zamezení útoků a výhružek části Romské komunity ponechám toto na Policii ČR, která je kompetentní ‘’Pomáhat a chránit’’ a následně na soudech, i když Okresní soud ve Svitavách udělil pouze 80 hodin prospěšných prací Josefu Absolonovi za napadení a výhružky zabitím mé matce.

… Silám zla se může postavit jen charakternost, čestnost, poctivost a odpovědnost. To nebylo nikdy „zboží“, kterého byl u nás nadbytek. Rozhodující bude, zda dobro ukáže svoji dostatečnou sílu a vůli. Pouhá slova jimi nejsou. Řečnit uměl a umí v naší zemi kde kdo. Rozhodující budou činy, osobní odpovědnost, ochota riskovat a obětovat. Začít lze vždy, výsledek je nejistý jako vše, vyjma smrti a daní. Je to o víře, naději, poctivé, každodenní práci. Dejme svým jednáním naději budoucím, aby se oni dožili toho, co nemůže být dopřáno nám.

Debata se konala 24.června v Centru současného umění DOX. Panelisté JUDr. Iva Brožová (předsedkyně Nejvyššího soudu), JUDr. Hana Marvanová (advokátka), JUDr. Vojtěch Cepl (soudce), Petr Havlík (analytik) a Jaroslav Kuchař (zástupce Vraťte nám stát). Témata: Na jakých základech stojí náš právní stát? Funguje u nás skutečně nezávislá justice? Byla Klausova amnestie jen mimořádným excesem nebo příkladem prorůstání vlivových skupin do rozhodovacích procesů soudní, výkonné a zákonodárné moci? Zabývá se někdo alarmujícími zprávami BIS o situaci v našem justičním systému? Mají tzv. konkursní a exekutorské sítě reálný základ anebo jde jen o mediální nadsázku?

Strana, která v Česku úspěšně založila kmotrovský systém a dodnes živí takzvané politické podnikatele, dostala spásný nápad. Svůj program „Antibabiš“ (jiný nemá) chce zanést i do legislativy. Předloží prý novelu, podle které by se výběrových řízení nemohly účastnit firmy napojené na veřejné činitele. Kmotři, jejichž firmy jsou napojené na ODS, mohou být tedy v klidu. Jde totiž o „činitele neveřejné“. Přesto, že je takový návrh populistický nesmysl (kdo a jak bude napojení firmy na veřejného činitele dokazovat?), dovolím si s lehkým nadhledem zareagovat. ODS je přímo synonymem pro napojení byznysu a politiky.

Další obstrukce ministerstva vnitra - Já na bráchu aneb Dražba s přirážkou - Kdo se bojí Filipa Rožánka - Američan Dienstbier - Česko je mrtvola, kterou rozežírají supi – Projev Jana Antonína Bati na školské konferenci v roce 1938, stále aktuální, za 2 minuty řekl vše!

Alexandr Solženicin v románu Rakovina píše: „Komunismus skončil, ale stát stejně vypadá jako napadený rakovinou. A přirozeností rakoviny je šířit se, jinak zemře“. To co vidíme dnes kolem sebe mu dává za pravdu. Komunismus je rakovina.

Partyzánské (Baťovany) v roce 1990: odhalení pamětní desky plk. in memoriam kpt. Jozefa Trojana na jeho rodném domě. Od 14:50 min. projevy. Od 29:20 min. otřesné svědectví spolubojovníka! Kpt. Jozefa Trojana varoval i Vlado Clementis, že se na něho něco chystá. Trojan měl strhané všechny nehty na rukách i nohách, byl bez vlasů, vůbec nemohl stát! Své ženě Stanislavě říká, během její návštěvy s dětmi v Pankrácké věznici: „O milost nežádej, jsem mrzák, chci zemřít.“ V roce 1968 snížil tresty smrti rehabilitační soud Lukačkovi a Luptákovi, dvěma popraveným, na 15 roků vězení!!! Kpt. Jozefa Trojana rehabilitoval soud v plném rozsahu, ale začátek normalizace vrátil celý případ do původního stavu z roku 1953. V další rehabilitaci po roce 1990 následovalo snížení trestu pro Trojana, Lukačku a Luptáka na 12 roků. NS v Praze dokonce zamítl stížnost tehdejšího gen. prok. Ivana Gašparoviče pro porušení zákona o soudní rehabilitaci. Komunistická justice 50-tých let daleko překonala justici nacistickou! Ptejme se proč se neustále připomínají zločiny nacismu a stále méně zločiny komunistů. Slušnost, morálka a dobré mravy jsou v naší zemi stále pod kontrolou pohrobků totality. Jsme nemocná země, prolezlá skrz naskrz komunistickým morem a jeho nelidským dědictvím. Základem demokracie je nezávislá justice. Nemůžeme ji zde mít do té doby, pokud justice zdeformovaná komunistickým režimem stále z velké části pokračuje i dnes ve své zločinnosti!

Alexandr Solženicin v románu Rakovina píše: „Komunismus skončil, ale stát stejně vypadá jako napadený rakovinou. A přirozeností rakoviny je šířit se, jinak zemře“. To co vidíme dnes kolem sebe mu dává za pravdu. Komunismus je rakovina.

Jménem republiky! Na zásah Josefa Lenárta a jeho manželky, byl osvobozující rozsudek pozastaven už po zákonné lhůtě a dodnes se nedostal k NS! Popraveno bylo celkem 168 odbojářů! Justici komunisti tak zdeformovali, že je stále postižená minulostí. Pohled na mlčící, statečnou manželku a matku pěti dětí kpt. Jozefa Trojana při pietním aktu je zdrcující, vypovídající vše a výzvou všem slušným lidem! Čest památce a odkazu kpt. Jozefa Trojana. Bez hrdinů není svobody. Běda zemi, která své skutečné hrdiny vraždí, zamlčuje a za hrdiny vydává často i zbabělce, podvodníky a zločince!